Den otevřených dveří k jubileu přilákal do hutě 185 hostů

Někteří z nich v Třineckých železárnách pracovali, a tak nějak se jim po nich zastesklo. Jiní žijí v jejich bezprostřední blízkosti, ale nevědí, co všechno se skrývá za jejími branami. Ať už byla motivace těch, kteří si nenechali ujít den otevřených dveří různá, všichni si domů odnesli spousty zážitků, odborných informací i upomínkové předměty z limitované edice.

Zájem o návštěvu železáren byl obrovský. K naplnění kapacity 185 míst došlo v průběhu pěti dní. Jedinečnou možnost poznat výrobní provozy hutě totiž firma nabízí takto velké skupině lidí zcela výjimečně.

První dvě skupiny návštěvníků se do fabriky podívaly v pondělí 8. dubna, další hned druhý den. Akce odstartovala v Muzeu Třineckých železáren a města Třince, které letos také slaví, a to 55 let své existence. Hosté si prohlédli výstavu, seznámili se s historií Třineckých železáren, a poté co obdrželi dárek a občerstvení, je přivítal výrobní ředitel Třineckých železáren Tomáš Gajdzica.

„Velmi si vážíme vašeho zájmu o dnešní den otevřených dveří. Program máte pestrý, navštívíte vysoké pece, kontidrátovou linku i novou úpravnu lesklých tyčí. Počasí nám dnes přeje, takže si to užijte hlavně ve zdraví. Dávejte na sebe pozor a dbejte pokynů průvodců,“ řekl během zahájení výrobní ředitel.

Posléze zamířili účastníci do autobusů, které je zavezly do areálu Třineckých železáren. Pro některé byl velkým zážitkem už samotný průjezd jižní branou. Na všechny zvídavé otázky jim odpovídali zkušení technologové a průvodci z řad bývalých zaměstnanců.

Další skupinka byla v té chvíli na pracovišti nové úpravny lesklých tyčí č. 2. Seznámili se s automatizovanou výrobou, specifikem výroby lesklých tyčí i jejich defektoskopickou kontrolou. Viděli způsoby balení hotových výrobků a jejich expedici.

Na poznávací trase hutí nechyběla ani kontidrátová trať. Hosté se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vzniká nejprodávanější výrobek Třineckých železáren.

Dopolední návštěvní maraton nepatřil k odpočinkovým dýchánkům. Účastníci našlapali tisíce kroků, zdolali stovky schodů, ale stálo jim to, podle jejich vlastních slov, zkrátka za to.

„V Třineckých železárnách pracuje polovina mé rodiny. Tchán, tchýně, švagr i manžel. O práci si často povídají, používají u toho nejrůznější zkratky a názvy lokalit, tak mě zajímalo, jak to ve werku vypadá. Je to takové město ve městě. Na vysoké peci jsem si trochu připadala jako v zákulisí Pána prstenů a pochopila jsem, proč tu tomu tady tak někteří říkají. Každopádně jsem ráda, že jsem tu dnes mohla být,“ řekla jedna z účastnic pondělního dne otevřených dveří Adéla Legierská.