Třinecká huť hledá další možnosti ekologické výroby

Výroba vodíku z koksárenského plynu i zvyšování potenciálu využití oceli v ekologických odvětvích. Vedle hledání variant řešení požadavků Evropské unie na snížení emisí CO2 jde o klíčová témata pro další kroky k ekologizaci výroby v Třineckých železárnách (TŽ).

Evropská unie podle Pařížské dohody usiluje o snížení celkových emisí napříč sektory, přičemž země EU se na celosvětové produkci CO₂ podílí pouze 9 %.

„Je potřeba si uvědomit, že výroba oceli v EU má na celosvětovou produkci emisí CO₂ zanedbatelný, a to pouze 0,7% podíl. Přičemž bez ocelářského průmyslu by nebylo možné na snížení CO₂ vůbec pracovat. Bez oceli se zkrátka neobejdeme. Ať už hovoříme o železniční dopravě, tedy výrobě kolejnic a železničního příslušenství, která přispívá ke snížení uhlíkové stopy,“ podotýká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. K dalším výrobkům z produkce TŽ podle něj patří mimo jiné například i ocelové polotovary pro výrobu ložiskových kruhů pro větrné elektrárny, která patří k silně prosazovaným zdrojům takzvané zelené energie alternující uhelným elektrárnám.

Přesto bude muset v nejbližších letech huť čelit rostoucím nákladům na emisní povolenky a postupnému snížováni počtu povolenek alokovaných zdarma. Náklady mají podle předběžných propočtů v roce 2030 dosáhnout v Třineckých železárnách ročně od 1,1 do 1,8 miliardy korun. „U tradičního způsobu výroby železa a oceli na bázi rudné cesty nelze dnes dostupnými technologiemi zajistit uhlíkovou neutralitu,“ upozorňuje ředitel pro investice a strategii TŽ Radek Olszar.

Třinecké železárny jsou nyní členem strategického fóra pro řešení významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI – Important Projects of Common European Interest), konkrétně strategického fóra Low CO₂ emissions Industry. „Toto fórum identifikuje klíčové technologie v oblasti hutního, chemického a cementářského průmyslu. Momentálně bylo nadefinováno několik konkrétních doporučení a oblastí pro možnosti financování dalšího výzkumu a vývoje. Například metalurgie na bázi vodíku nebo elektrické energie, recyklace odpadů a podobně,“ doplňuje Radek Olszar, ředitel pro investice a strategii. V průběhu září Evropská komise z těchto doporučení zvolí další postup pro řešení.

Nové technologie znamenají vyšší náklady. „Otázka zní, jestli odběratelé oceli budou ochotni akceptovat zvýšené ceny ocelových produktů, když trend je dnes opačný a volají po levnější oceli ze zemí, kde její výroba životní prostředí zatěžuje mnohonásobně více než v Evropě,“ upozorňuje generální ředitel hutě.

Kromě toho v Třineckých železárnách působí takzvaný Vodíkový tým, který pracuje na implementaci technologie výroby vodíku z koksárenského plynu s pomocí technologie PSA (Pressure Swing Adsorbtion). „V Třineckých železárnách využíváme k dalšímu zpracování všechny hutní plyny. Využít přebytky koksárenského plynu spalovaného momentálně na teplárně E2 k výrobě vodíku pro prodej například do ekologických pohonů automobilů by dávalo smysl,“ podotýká generální ředitel Jan Czudek. Fabrika by tím přispěla ke snížení emisí CO₂ ze spalovacích motorů nepřímo.

V rámci kompenzace uhlíkové stopy každý rok investují do nové zeleně. V současné době na pozemcích TŽ a Energetiky Třinec roste téměř 40 000 tisíc stromů, ve kterých je vázáno asi 120 000 tun CO₂.

Třinecké železárny mají od roku 2016 certifikovaný systém energetického managementu dle normy EN ISO 50001 : 2011, jejímž cílem je snížení energetické náročnosti, což vede k neustálému snižování emisí skleníkových plynů. Dalším opatřením je postupný převod vnitropodnikové dopravy na pohon alternativními palivy.

Bc. Petra Macková Jurásková
tisková mluvčí firem ve skupině
Třinecké železárny – Moravia Steel
tel.: +420 558 535 841
mobil: +420 602 265 738
e-mail: Petra.Mackova@trz.cz