V Třineckých železárnách vyvinuli těžký beton z vedlejších produktů hutní výroby

Unikátní složení takzvaného těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného výzkumu v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TU) a Jiřím Šafratou.

Podle principů systému cirkulární ekonomiky hledali výzkumníci možnosti dalšího využití vedlejších produktů hutního podniku. „Jedná se o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu z otryskávání železa. Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům, vyráběným z těžkého přírodního kameniva,“ upřesňuje technolog Třineckých železáren Petr Mlčoch.

Těžký beton, připravený na bázi vedlejších produktů z hutního podniku lze využít například pro výrobu prvků městského mobiliáře, jako jsou například lavičky, koše, květináče, stínící konstrukce proti ionizujícímu záření v nemocnicích či laboratořích. Ale také pro výrobu obalů pro ukládání radioaktivního odpadu na speciálních uložištích.

Specifikem třineckého těžkého betonu je jeho objemová hmotnost. „Za těžký beton považujeme takový, který má objemovou hmotnost v suchém stavu větší než 2600 kg/m3. Objemová hmotnost obyčejného betonu na bázi přírodního kameniva se pohybuje v intervalu 2200 – 2400 kg/m3,“ vysvětluje Vojtěch Václavík z Hornicko-geologické fakulty VŠB TU. 

Navýšení objemové hmotnosti nad hodnotu 2600 kg/m3 je podle něj možné zajistit použitím těžkého přírodního kameniva, jako je baryt, limonit, hematit, magnetit a další anebo vedlejšími produkty z hutního průmyslu. „Hlavní výhodou Třineckého těžkého betonu je to, že jej umíme připravit v různých objemových hmotnostech dle požadavku zákazníka. Jsme schopni připravit těžký beton na bázi vedlejších produktů o objemových hmotnostech 2700, 2900, 3200, 3600 a 3800 kg/m3,“ doplňuje technolog hutě Petr Mlčoch.

Výsledkem několik let trvajícího výzkumu je zapsání užitného vzoru s názvem „Těžká betonová směs“ na Úřadu průmyslového vlastnictví. Původci technického řešení jsou Petr Mlčoch, Vojtěch Václavík a Jiří Šafrata. Nyní přijde na řadu výroba prvních vzorků městského mobiliáře v podobě laviček. U nich se dál budou sledovat vlastnosti při působení povětrnostních podmínek. A to nejméně rok.

Tým provedl také sérii několika měření stínících vlastností sudů pro ukládání radioaktivního odpadu. „Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více v porovnání s obyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se v současné době používá,“ vypočítává další výhody směsi Petr Mlčoch.

A v čem spočívá celé kouzlo? První výhodou je, že pro výrobu těžkého se využívají vedlejší produkty, dochází tudíž k úsporám přírodních zdrojů těžkého kameniva. Druhá výhoda spočívá v tom, že huť je schopna připravit těžký beton v objemové hmotnosti 2600 – 3800 kg/m3. Třetí výhodou je možnost přípravy „čerpatelného těžkého betonu“ o objemové hmotnosti až 3500 kg/m3, který umožní zjednodušit proces zpracování těžkého betonu například při výrobě odlévaných stavebních konstrukcí.

Bc. Petra Macková Jurásková
tisková mluvčí firem ve skupině
Třinecké železárny – Moravia Steel
tel.: +420 558 535 841
mobil: +420 602 265 738
e-mail: Petra.Mackova@trz.cz