Železné srdce Třinecka začalo bít před 180 lety

„Bylo to 1. dubna 1839. Jaro se ještě nedostalo ke slovu. Všude plno bláta, chladné ráno. Na dřevěnou plošinu s obrubou se nahodila poslední lopata rudy. Forman práskl bičem a popojel s vozem o několik metrů dále od pece. Neodjel. Díval se s obdivem spolu s ostatními na novou vysokou pec.“ Tak alespoň popisuje založení železáren v Třinci publikace Vítězslava Pastrňáka vydaná ke 125. výročí v roce 1964.

První vysoká pec v Třinci byla 10 metrů vysoká, čtyřhranného tvaru, vybudovaná z cihel. Tehdejší vlastníky stála 270 tisíc zlatých vídeňské měny. V následujících 180. letech prošla huť mnohými proměnami.

„Symbolicky v letošním roce dosáhneme podle našich propočtů celkové výroby oceli 180 milionů tun. Mělo by to nastat přesně za měsíc 1. května,“ uvádí generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Od původně slévárenských výrobků, jimiž byly převážně kamna, ploty, nádobí, náhrobní kříže, ale také umělecké odlitky, se firma vyprofilovala k výrobě dlouhých válcovaných výrobků.

Například ze všech kolejnic, které byly od počátku výroby v roce 1878 vyválcovány, by se dala vybudovat trať, která by vedla třikrát kolem světa. Drtivá většina tratí v České republice je tvořena právě kolejnicemi z Třince. „Nejprodávanějším výrobkem je dnes drát, jehož se za rok vyrobí průměrně 900 tisíc tun, což je na délku tolik, že by 13krát spojil Zemi s Měsícem,“ doplňuje Jan Czudek.

V dlouhé 180leté historii se odehrála celá řada významných událostí. Huť se mohla už v roce 1845 pyšnit zlatou medailí na průmyslové výstavě ve Vídni za slévárenské výrobky, v roce 1906 celý svět přihlížel spuštění první elektrifikované válcovací tratě na světě v třinecké huti, typické logo tří kladívek v kruhu společnost zaregistrovala v roce 1929 a používá jej dodnes, v roce 1936 železárny zřídily závodní školu pro výchovu učňů, která rovněž funguje dodnes. Stejně jako podnikové noviny, které převzaly roli regionálního tisku a vychází od roku 1949.

První hutnické muzeum v Československu pak vzniklo také v Třinci v září roku 1969 a dnes slavnostně otevírá obnovenou Stálou expozici i novou venkovní galerii. Ve Stálé expozici se návštěvníci seznámí s dějinami Třince a jeho okolí před založením železáren a s počátky a následně celou bohatou 180letou historií hutnictví na Těšínsku.

Ve vitrínách uvidí historické dokumenty, jako například výroční zprávu z roku 1933, výplatní papírový sáček na peníze, originální tiskopisy Báňské a hutní společnosti včetně razítek. Kromě toho exponáty související s životem spolků spojených s hutnictvím, mezi nimiž nechybí kroje spolků nebo fotbalový míč z 20. let minulého století. K vidění jsou zde také hračky vyrobené válečnými zajatci z tábora na Borku, které vznikly v období 2. světové války.

Třinecké železárny jsou v posledních deseti letech největším výrobcem surové oceli v České republice. Roční výroba se pohybuje zhruba na 2,5 milionu tun oceli a mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Kvalitativně se řadí mezi přední evropské výrobce dlouhých výrobků. Ve firmě pracuje přes 7 000 zaměstnanců. Třinecké železárny vlastní 29 dceřiných firem. V roce 2017 utržily 35,859 miliardy korun, zisk přesáhl 1,424 miliardy.

Bc. Petra Macková Jurásková
tisková mluvčí firem ve skupině
Třinecké železárny – Moravia Steel
tel.: +420 558 535 841
mobil: +420 602 265 738
e-mail: Petra.Mackova@trz.cz